Hortenzie patří mezi nejkrásnější a nejromantičtější keře, které patří do každé moderní, ale i babičkovské zahrady. Jsou doslova hitem posledních let. Setkáváme se s nimi v obchodních řetězcích i u zahradníků. V hrnkové formě jsou k dostání prakticky v kteroukoliv roční dobu, a to hlavně díky dovozu z Holandska. Můžou nám zdobit byty a stejně tak i zahrady. Jejich nádherné květenství různých barev můžeme použít do vazeb i do suchých dekorací.

DOPORUČENÍ PŘED VÝSADBOU

Pokud zvažujeme výsadbu hortenzie do zahrady, doporučuje se zvolit rostlinu vypěstovanou v našich podmínkách. Vyhneme se tak nepříjemnostem s možným úhynem po výsadbě či případnému zmrznutí rostliny v zimním období, což u importovaných rostlin bývá poměrně časté. Nejlépe nám poradí v zahradnictví či zahradním centru. Dále je také vhodné informovat se o rozměru rostliny ve středním věku, tj. jak bude vypadat za cca 10 až 15 let. Často se totiž stává, že si koupíme malou rostlinku, kterou vysadíme blízko zdi či do nějakého seskupení ostatních rostlin a za 5 a více let s hrůzou zjistíme, že právě tato malá rostlinka narostla do „ohromných“ rozměrů, se kterými jsme nepočítali. Poraďte se proto ve vašem zahradnictví!

POPIS RODU

Rod Hydrangea skýtá asi 80 druhů stálezelených a opadavých keřů, popínavých rostlin i stromů. Většina hortenzií pochází z Asie, ale původ mají i v Severní a Jižní Americe.

Většina z nás obdivuje velké květy, je to ale chyba, protože neobdivujeme květy, ale velká květenství, která mohou dosahovat velikosti i několika desítek centimetrů. Květenství bývají plochá, kupolovitá či kónická, uspořádaná do koncových vrcholíků či lat. Barva květenství je od bílé přes růžovou až po fialovou a odvíjí se od kyselosti půdy. Pokud jsou hortenzie pěstované v kyselé půdě (pH 5,5 a nižší), nakvétají obvykle modře, a naopak v půdách s vyšším pH mají barvu růžovou. Při pěstování hortenzií s bílými květenstvími nemá většinou pH půdy na barvu vliv. Tyto rostliny nesnáší zásaditou půdu. Dobře se jim daří ve vlhčí, živné, propustné půdě v polostínu a na chráněném stanovišti. Ideální mohou být jako doplnění světlých zákoutí, ve skupinové výsadbě či jako solitéra. Často se objevují na předzahrádkách, ale i v trvalkových záhonech.

 

 

A které druhy se u nás nejčastěji pěstují?

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla)

Tato původem japonská rostlina dala vznik nám známým zahradním i hrnkovým hortenziím. Má kulovitá až ploše kulovitá květenství v různých barvách. Mezi zajímavé kultivary, které můžeme běžně vidět, patří: bílá barva – ‘Lanhart White‘, růžová barva – ‘Bouquet Rose‘, modrá barva – ‘Blue Wawe‘. Zajímavá je i pro svoje velké tmavě zelené listy dosahující až 20 cm. Hortenzie velkolistá je opadavý keř dosahující výšky až 2 m a šířky až 2,5 m, což bychom měli brát v potaz i při její výsadbě. Na zimu nezapomeňme přikrýt spodek rostliny a v předjaří provést krátký řez.

Hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens)

Původní severoamerický druh opadavého keře dosahuje výšky a šířky až 2,5 m. Má široce vejčité listy dosahující až 18 cm, které jsou na povrchu tmavě zelené a na rubu světlejší. Květenství jsou plochá až kulovitá, velikosti cca 15 cm, tvořená bílými květy. Nejznámější je kultivar ‘Grandiflora‘, který dosahuje výšky asi 1,5 m a jeho květy jsou nejprve zelené, poté bílé a nakonec nahnědlé. Kvete od května. Zajímavá je výsadba těchto hortenzií do skupin, do volně rostoucích živých plotů nebo do záhonů s trvalkami a vřesovištními rostlinami.

Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris)

Hortenzie řapíkatá je druh pnoucího opadavého keře, který dosahuje výšky až 10 m. Pokud nás již omrzeli tradiční pnoucí rostliny, jako je vistárie, břečťan nebo psí víno, je tato původem čínská hortenzie dobrou alternativou. Musíme však počítat s tím, že hortenzie řapíkatá pomalu roste a špatně se upíná na omítnutou zeď, proto je vhodná k spíše k popnutí starých zídek, stromů nebo pevných konstrukcí. Kvete od června bílými květy, které v květenství dosahují až 20 cm. Potřebuje dostatek prostoru, spíše chráněné teplejší stanoviště v polostínu s hlubší živnou půdou, která by měla být vlhčí a mírně kyselá.

Více zajímavostí najdete na webu zahradnickakucharka.cz